Japonština - Spona です

15. června 2015 v 12:52 | Já |  Japonština - Gramatika
V japonštině nám slovesu být odpovídá sloveso です, které se přidává až na konec věty jak už víte z článku o skladbě sloveso se v japonštině přidává vždy nakonec celé věty. Spona です sice odpovídá slovesu "být", ale ve smyslu " být něčím, být někým, být nějaký apod." slovesu ve smyslu být někde (existovat) odpovídají pak jiná slovesa, ke kterým se dostaneme v pozdějších lekcich. Tato spona se dá říct i v dalších tvarech tj. Neutrální, zdvořilý a formální. V tomto článku se na konci dozvíte jak je plně využívat.

TVARZDVOŘILÝNEUTRÁLNÍFORMÁLNÍ
KLADNÝですである
ZÁPORNÝではありませんではないではない
ではないですであるあるません


Tímto máme vyhotovené všechny tipy sloves být (něčím.. ). S těmito slovesy se můžete dokonce i představit. Nyní si každý styl a jeho tvar rozebereme úplně do podrobna.

ZDVOŘILÝ STYL です
Vyuzijeme ho tehdy mluvíme li s určitou osobou poprvé (tj. Odpovídá skoro českému vykání), nebo pokud mluvíme k větší skupině lidí (ke třídě, k týmu), neplatí to ovšem u rodiny a přátelpřátel u těch se vyjadřujeme neutelanim stylem spony. Samozřejmě pokud se bavite s vrstevníky nemusíte využívat tuto sponu, nýbrž vám bude stačit neutrální spona být. Pokud někdo koukate na anime (popř. Doramu) nezaleknete se, že jste tuto sponu za celý díl neslyšeli i když se třeba k příslušné situaci hodila. Je to tím, že v anime a některých filmech se vyjadřují velice neslušně, proto japonci (někteří) nemají rádi anime.
Pozor na výslovnost slabiky は v záporných tvarech, protože ji vyslovujeme wa tudíž "dewaarimasen" nebo "dewanaidesu". Pokud si nejste jisti jaký styl použít použijte tento většinou se tím nedá nic zkazit. Dejte pozor na konci slova desu se u nevyslovuje tudíž to řekněte jako " des" , ale pokud to vyslovite [desu] nevadí to.

Nyní k příkladům:

山田です。 [yama da desu] - Jsem Yamada.
学生ではありません。 [gaku sei deWAarimasen] - Nejsme student \ka.
先生ではないです。[sensei deWAnaidesu.] - Nejsem student


NEUTRÁLNÍ STYL だ
Tuto sponu využijeme, mluvíme -li s osobami stejně nebo níže postavenými, s rodinou, nebo s přáteli. Je to nejpoužívanější spona že všech. Většinou se ani nerika vyplývá li její význam z kontextu promluvy. Pokud se bavite se skupinou lidí kde je jeden (nebo i více lidí) člověk, který je společensky výše postaveny použijete zdvorilou sponu. Jestliže nevíte jak je ten člověk spolecenky postaveny zpravidla využijete zdvořilostní sponu.

PŘÍKLADY:

山田先生だ。[yamada- sensei da.] To je pan učitel Yamada.
チェコ人ではない。スロバキア人だ [Chekojin deWAnai. Surobakiajin da] Čech. Jsem slovák.

U některých záporných tvarů se dá použít i zkrácené じゃ, které nahradíme za では. Tedy じゃありません、じゃない。[ja arimasen, ja nai].
O formálním stylu si řekneme později teď hodně zdaru při učení.
 

Stavba japonské věty

15. června 2015 v 12:28 | Já |  Japonština - Gramatika
Sestavení japonské věty je PODMĚT + PŘEDMĚT + SLOVESO. Avšak nemusí být vždy toto pořadí větných členů dodržováno. Neměnné je pouze sloveso na konci věty, za tím už mohou následovat pouze částice. Japonstina má velice propracovaný systém slušnosti (více typů jazyka než jen tykání a vykání).
Docela pozoruhodné, že japonci volí slova podle toho s kým mluví a že v podstatě přenášejí ve znacích.
Všechny styly mluvy a všeho se dozvíte v článku o slovesu です a pak následně dalšími a dalšími články.

KANJI - Lekce 1 - Složité začátky

13. června 2015 v 23:54 | Já |  Kanji
Kanji, tento pojem je při studiu japonštiny nejmíň oblíbený, jelikož se jedná o znakové písmo přejaté z činy. Číňané používají něco kolem 10 000 zanku, japonci si jich vzali něco kolem 2 500. Přesto si každý řekne, že zapamatovat si 2 500 znaků společně s jejich čtením je asi naprosto nemožné. Ano, skutečně to je složité, ale jakmile přijdete na systém tohoto znakového písma jde vám to téměř jak po másle. V tomto článku vám vysvětlim všechny zaludnosti, nepsaná pravidla tohoto písma. Samozřejmě vám doporučim jakými nejlepšími způsoby se toto písmo učit a jak se s ním poprat.

ČÁST 1 - ZAPAMATOVÁNÍ KANJI - JAK NA TO?

Určitě první otázka, která vás nápadne je jak si KANJI nejlépe zapamatovat. Odpověď je vcelku jednoduchá. Musíte si věřit, že to zvládnete žádné takové myšlenky typu: "Tyhle znaky si nezapamatuju" nebo "Jak si mám ty znaky zapamatovat i stim čtením to není možný" apod. je to zásadní chyba!
Kanji se vám bude (co se týče psaní) pamatovat dobře tím, že si znak který se učite zapíšete do nějakého sešitu s poznámky (pak i se všemi významy a čtením). Jakmile ho budete mít zapsaný zkuste si ten znak 3x opsat a pak ho zkuste napsat zpaměti.
Doporučuji se učit kanji alespoň 20znaku na týden. Můžete si zkusit nejdřív těch všech 20 znaků někam zapsat a pak je psát zpaměti. Pomáhá to. Dalším důležitým bodem je POŘADÍ TAHŮ. Někdo se asi zeptá k čemu to je. Je to k tomu aby jste si znak zapamatovali co nejlépe. Musíte to pořadí dodržovat furt jakmile budete znak opisovat 5x za sebou stejným pořadí tahů váš mozek si lépe zapamatuje jak znak vypadá. Navic to po vás pak půjde přečíst. Tím by jste měli vyřešený problém psaní a významu.

ČÁST 2 - ČTENÍ ZNAKŮ - JAK TO S TIM JE?

Kanji má oficiálně dvě čtení ON a KUN. Čtení znaku může být hned několik a to platí jak u KUN tak u ON.
On čtení je japonské čtení a kun čtení je sinojaponske čtení, jehož výslovnost se hodně vzdáleně podobá té čínské.
ON čtení použijeme jestliže znak stojí ve větě sám o sobě, nebo pokud se jedná o sloveso, zájmeno, nebo přídavné jméno.
KUN čtení použijeme jestliže znak jenve spojení s více znaky. Tedy pokud je ve slozenine. Některé složeniny se ovšem čtou jinak než jaké mají čtení y jedna se o výjimku a nezbývá vám nic než, že si tyto výjimky prostě zapamatujete. Občas se některé složeniny můžou číst (ON-KUN) nebo (KUN-ON) v tomto případě jsou to taky výjimky a taky se je musíte naučit jako basnicku. Další slozeniny se mohou číst i japonsky (ON), protože se jedná o věci, které lidi znali už před tisíci lety. Samozřejmě tak neplatí všude takže musí opět zapracovat vaše paměť.

To je asi všechno co bych vám v tomto článku řekl ke kanji. V příštím díle kanji se naučíme prvních 20 základních znaků kanji.
 


Slovíčka a užitečné fráze (1)

11. června 2015 v 21:56 | Já |  Japonština - Slovíčka a Fráze
Ahoj, dnes jsem se rozhodl obohatit vaší slovní zásobu nějakými slovíčky a užitečnými frázemi. Rozdělím to na slovíčkovou a frázovou část. U slovíček to bude nejdřív napsáno znakem (pokud nějaký bude), potom hiraganou a potom anglickým přepisem přepsána výslovnost a samozřejmě význam slovíčka. Bude to seřazené hezky za sebou, takže nejdřív slova, která jdou zapsat znakem, potom slova, která znak nemají a pak cizí slova napsána hiraganou a takhle obdobně u další slovní zásoby.

家族 / かぞく / Kazoku - Rodina
学生 / がくせい / Gakusei - Žák\ Žákyně
高校生 / こうこうせい / Koukousei - Student\ka vyšší střední školy
中学生 / ちゅうがくせい / Chuugakusei - Student\ka nižší střední školy
人 / ひと / Hito - Člověk
山 / やま / yama - Hora
川 / かわ / Kawa - Řeka
月 / つき / Tsuki - Měsíc
日 / ひ / Hi - Den
年 / ねん / Nen - Rok
日本 / にほん / Nihon - Japonskoz
語 / ご / Go - Jazykz
日本語 / にほんご / Nihongo - Japonština
友達 / ともだち / Tomodachi - Kamarád, přítel
女 / おんな / Onna - Žena
男 /おとこ / Otoko - Muž
女の子 / おんなのこ / Onna no ko - Dívka
男の子 / おとこのこ / Otoko no ko - Chlapec
先生 / せんせい / Sensei - Učitel, doktor
子供 / こども / Kodomo - Dítě (tip podstatného jména, který se dá rozmnožit pomoci "tachi")
今日 / きょう / Kyou - Dnes
明日 / あした / Ashita - Zítra
何 / なに、なん / Nan - Co
本 / ほん / Hon - Kniha
木 / き / Ki - Strom

ビル / Biru - Budova (moderní)
ビール / Biiru - Pivo
ペン / Pen - Pero
コンビュータ / - Konbyuuta - Počítač
ベビーカー / Bebiikaa - Kočárek
アイスクリーム / Aisukuriimu - Zmrzlina
タバコ / Tabako - Tabák
スーツケース / Sutsukeesu - Kufr
ノートブック / Nootobukku - Notebook
セーター / Seetaa - Svetr
ラジオ / rajio - Rádio, Rozhlas
テレビ / Terebi - Televize
ハンバーガー / Hanbaagaa - Hamburger
デパート / depaato - Obchodní dům
ワイン / wain - Víno

FRÁZE

今日は / こんにちは / Konnichiwa - Dobrý den!
おはよう。/ Ohayou - Brý ranko
おはようございます。/ Ohayou Gozaimasu - Dobré ráno
おやすみ。/ Oyasumi - Dobrou
おやすみなさい。/ Oyasumi nasai - Dobrou noc
いただきます。/ Itadakimasu - Dobrou chuť
ありがとう。/ Arigatou - Děkuji
ありがとうございます。/ Arigatou gozaimasu - Mnohokrát vám děkuji
ありがとうございました / Arigatou gozaimashita - Mnohokrát vám děkuji (formální výraz)
さようなら。/ Sayounara - Na shledanou
こんばんは。/ Konbanwa - Dobrý večer

Podstatná jména

9. června 2015 v 19:16 | Já |  Japonština - Gramatika
Podstatná jména jsou snad jedna z mejjednoduších věcí v japonštině, protože nerozlišuje ROD, ČÍSLO ani PÁD. Množné číslo vychází z kontextu pronesené věty, oád nám určují partikule (částice, které probereme v pozdějsí lekci a rodech jako takových se snad v případě japonštiny nedá vůbec mluvit. Většinou nebývá množné číslo vyjadřováno, ale v moderní japonštině se u některých slov může (nebo snad i musí) vyjádřit množné číslo. Těch slov sice není moc, ale pokud by jste se bavili se staršími japonci nemuseli by vůbec pochopit o čem mluvíte. Množné číslo vyjádříte přidáním koncovky za určité slovo. Těch koncovek je několik a nesmí se používat nahodile - vše má svá pravidla. Většinou se jedná o slova, u kterých je důležité jestli tam toho je víc, nebo ne. Bude lepší když si napíšeme nejčastější případy.

SUFIX たち (Tachi)

- Tento sufix je rozhodně v japonštině nejpoužívanější. Vyjadřuje nám množné číslo u (NĚKTERÝCH!) bytostí a zájmen.
- Jak už jsem řekl dá se to použít jen v některých případech a jak už jsem zmínil nelze jej použít nahodile, proto jestli si nejste 100% jisti, že se tam sufix může připojit radši ho tam ani nedávejte, protože lepší to říct jinak, než udělat chybu.

PŘÍKLADY:
先生たち - (sensei- tachi) - Učitelé, doktoři

- (watashi- tachi) - My

たち - (Ore -tachi) - My

たち - (Kimi- tachi) - Vy (všichni)

友達たち - (tomodachi - tachi) - Přátelé

SUFIX がた (Gata)

- Méně využívaný sufix, zatím jsem ho zpozoroval jen u osobních zájmen.

PŘÍKLADY:
あなたがた - (anata- gata) - Vy (všichni)

あんたがた - (anta - gata) - Vy (všichni)

SUFIX ども (Domo)

- Tento sufix je jeden z nejméně používaných a také jej lze zpozorovat pouze u osobních zájmen.

PŘÍKLAD:
ども - My


SUFIX ら (Ra)

- Tohle je částé pouze u osobních zájmenm, takže naprosto lehké.

PŘÍKLADY:
ぼく- (Boku - ra) - My

- (Ore - ra) - My

Saozřejmé jste is mohli všimnout, že jich tam moc chybí. Je to tím, že buď se dané slovo ve spojení se sufixem nepoužívá nebo se množí zdvojením. To samozřejmě také platí u některých slov. V zápisu u písma aby jsme se nemuseli namáhat v psaní složitých znaků dvakrát se použivá tzv. opakovací znaméno 々. Často bývá zméněna znělost těchto slov.

PŘÍKLADY:
山々 - (yama yama) - Hory
人々 - (Hito BIto) - Lidé
我々 - (Ware ware) - My
日々 - (hi BI) - Dny
月々 - (cuki DZUki) - Měsíce
年々 - (nen nen) - Roky
女々 - (me me) - ženy, dívky, děvčata

To je k podstatným jménum vše. Díky, že jste si článek přečetli.

Číslovky - Pokračování

26. května 2015 v 22:54 | Já |  Japonština - Gramatika
V této lekci se naučíme číslovky od 11 - 1000 000. Tedy tu samozřejmě neudelam seznam všech číslovek od 11 do 1000 000, ale predvedu jak správně takové číslovky vytvořit. V celku to je práce na jednu patnácti minutovou jízdu v autobuse, protože je to strašně jednoduché, pokud umite základní sinojaponské číslovky.

11 - 十一 (juu ichi)
12 - 十二 (juu ni)
13 - 十三 (juu san)
14 - 十四 (juu yon)
15 - 十五 (juu go)
16 - 十六 (juu roku)
17 - 十七 (juu nana\ shichi)
18 - 十八 (juu hachi)
19 - 十九 (juu kyuu\ ku)

Jistě jste si všimli, že pokud chceme vytvořit číslovku 11 - 19 slozime jí z čísla 10 a příslušného čísla (1 - 9)
To je super jednoduché, nemyslite?

20 - 二十 (ni juu)
30 - 三十 (san juu)
40 - 四十 (yon juu)
50 - 五十 (to juu)
60 - 六十 (roku juu)
70 - 七十 (nana\ shichi juu)
80 - 八十 (hachi juu)
90 - 九十 (ku\ kyuu juu)

Další super lehká věc když chcete tvořit číslovky 20 - 90) napíšete příslušné číslo (1 - 9) a číslo 10. Zde máte pár prikladu čísel jako třeba 23, 56 apod.

23 - 二十三 (ni juu san)
56 - ご十六 (go juu roku z)
79 - 七十九 (nana juu kyuu)
99 - 九十九 (kyuu juu kyuu)
43 - 四十三 (yon juu san)
81 - 八十一 (hachi juu ichi)

Se stovkami je to dost podobné, ale mění se znělost hyaku na byaku na to pozor bývá to velmi častá chyba.

100 - 百 (hyaku)
200 - 二百 (ni hyaku)
500 - 五百 (go hyaku)
600 - 六百 (roku hyaku)
800 - 八百 (hachi hyaku)
900 - 九百 (ku\ kyuu hyaku)
323 - 三百二十三 (san hyaku ni juu san)
666- 六百六十六 (roku hyaku roku juu roku)
729 - 七百七十九 (nana hyaku Jana juu roku)
205 - 二百五 (ni hyaku go)


U tisíce je to stejné takže se rovnou vrhneme na čísla.

2005 - 二千五 (ni sen go)
1234 - 千二百三十四 (sen ni hyaku san juu yon)
6543 - 六千五百十四三 (roku sen go hyaku juu yon san)
8932 - 八千九百三十二 (hachi sen kyuu hyaku san juu ni)

To je zatím vše k cislovkam. Vím že moc často na mém blogu nevycházejí články, ale teď se budu snažit je co nejčastěji vydávat už jenom těmito dvemi články za den. :)

Číslovky

26. května 2015 v 21:33 | Já |  Japonština - Gramatika
V japonštině rozlišujeme dva druhy číslovek: sinojaponské a japonské číslovky. Sinojaponské číslovky využíváme v počítání "jedna, dva, tři...." nebo pokud chceme provést matematickou operaci apod. Japonské číslovky využíváme při počítání lidí a věcí (3 lidé, 2 knihy apod.) k tomu aby jsme řekli "2 lidé" musíme využít tzv. numerativ k počítání lidí. Nic méně numerativy sem cpat teď nebudu, jelikož by vystačily na samotnou lekci.


SINOJAPONSKÉ ČÍSLOVKY

一 - Jedna (ichi)
二 - Dva (ni)
三 - Tři (San)
四 - Čtyři (shi, yon)
五 - Pět (go)
六 - Šest (roku)
七 - Sedm (shichi, nana)
八 - Osm (hachi)
九 - Devět (kyuu, ku)
十 - Deset (juu)
百 - Sto (hyaku)
千 - Tisíc (chi)
万 - Deset tisíc (man)


JAPONSKÉ ČÍSLOVKY*

一つ - Jedna (Hito - tsu)
二つ - Dva (Futa - tsu)
三つ - Tři (mit- tsu, mi - tsu)
四つ - Čtyři (yot - tsu, yo - tsu)
五つ - Pět (itsu - tsu)
六つ - Šest (mut - tsu, mu - tsu)
七つ - Sedm (nana - tsu)
八つ - Osm (yat - tsu, ya - tsu)
九つ - Devět (kokono - tsu)
十 - Deset (too)

* Japonské čtení číslovek je méně časté než čtení sinojaponské. Používá se pouze u číslovek od jedné do deseti, a to v případě, že počítá předměty, jejichž numerativ se pojí s japonskými číslovkami, případně pokud pro počítané předměty numerativ neexistuje, není běžně používán nebo jej mluvčí nezná. (Numerativu je hodně a ani sami japonci je nepouzivaji pravidelně). Japonské číslovky 1 až 9 přibírají koncovku つ, kterou některé gramatiky označují jako obecný japonský numerativ. Všechno okolo numerativu vám vysvětlím v lekci kdy budem probírat numerativy, což bude za dlouho.

Katakana

23. května 2015 v 17:44 | Já |  Katakana
KATAKANA



Katakana má stejný počet písmen jako hiragana. Jelikož preferji při studiu japonštiny začínat hiraganou rovnou sem dám seznam slabik, které tato abeceda má.


A   I    U    E    O
ア   イ    ウ    エ    オ



KA  KI   KU   KE   KO
カ   キ    ク    ケ    コ



SA  SHI  SU   SE   SO
サ   シ    ス    セ    ソ



TA  CHI  TSU  TE   TO
タ   チ    ツ    テ    ト



NA  NI   NU   NE   NO
ナ   ニ    ヌ    ネ    ノ


HA  HI   FU   HE   HO
ハ   ヒ    フ    ヘ    ホ


MA  MI   MU   ME   MO
マ   ミ    ム    メ    メ



YA       YU        YO
ヤ        ユ         ヨ


RA  RI   RU   RE   RO
ラ   リ    ル    レ    ロ


                
WA                 WO     N
ワ                  ヲ      ン



Saozřejmě i znělé a poloznělé řady mají v katakaně stejá pravidla jako v hiraganě, proto sem hned dávám seznam.



GA  GI   GU  GE   GO
ガ   ギ    グ   ゲ    ゴ


ZA  JI   ZU   ZE  ZO
ザ   ジ    ズ    ゼ   ゾ


DA  JI   ZU   DE  DO
ダ   ジ    ズ    デ   ド

BA  BI   BU   BE  BO
バ   ビ    ブ    ベ   ボ

PA  PI   PU   PE  PO
パ   ピ    プ    ペ   ポ


Samozřejmě i Katakana má své spřežky jako hiragana. Jejich pravidla jsou stejné jako v hiraganě takže pro lidi, kteří umí hiraganu není toto žádný problém.


KYA    KYU     KYO
キャ     キュ      キョ



GYA    GYU     GYO
ギャ     ギュ      ギョ


SHA    SHU     SHO
シャ     シュ      ショ


JA     JU      JO
ジャ     ジュ      ジョ


BYA    BYU     BYO
ビャ     ビュ      ビョ


PYA    PYU     PYO
ピャ     ピュ      ピョ


MYA    MYU     MYO
ミャ     ミュ      ミョ



NYA    NYU     NYO
ニャ     ニュ      ニョ


RYA    RYU     RYO
リャ     リュ      リョ

CHA    CHU     CHO
チャ     チュ      チョ


Příjde vám to jednoduché? Tak vás sklamu. Katakana má i své speciální spřežky, které jsou u přepisu cizích slov nezbytné. Nemají žádnou pravidelnost takže odhadnout jakou slabiku využít bývá velice složité.
Jsou to zejmna slabiky, keré v základní japonské abecedě nenajdete.


PRO VĚTŠÍ PŘEHLEDNOST JSEM SEZNAM ROZDĚLIL NA NĚKOLIK ČÁSTÍ

TS

TSA   TSI    TSE    TSO
ツァ    ツィ     ツェ     ツォ


T

TI 

ティ

TJ

TYU
チュ

D
DI

ディ


DJ

DYU

デュ


F

FA    FI     FE     FO
ファ    フィ     フェ     フォ


FJ

FYU

フュ  

Y

YE

イェ


W

WI    WE     WO

ウィ    ウェ      ウォ



V

VA    VI     VU     VE   VO

ヴァ    ヴィ     ヴ      ヴェ   ヴォ



VJ
VYU

ヴュ


KW

KWA   KWI    KWE    KWO

クァ    クィ     クェ     クォ


GW

GWA

グァ


SH

SHE

シェ


J

JE

ジェ


CH
CHE

チェ


Zdvojování písmen se zapisuje obdobně jao v hiraganě tj. pozžití malého ッ.

Prodlužování slabik je zde jednoduší jelikož za příslušnou slabiku stačí přidat vodorovnou čárku ve směru písma ー

アー - á
イー - Í
ウー - ú
エー - é
オー - ó


To je vše v přísštím článku týkající se písma začneme s tím nesmyslem zvaný kanji, který je v japonštině nejtěžší a většinu lidí od ní odradí.

Hiragana

22. dubna 2015 v 19:23 | Já |  Hiragana
HIRAGANA

Hiragana je druhé nejpoužívanější japonské písmo. Původně se hiraganou psalo vše, ale v době Heian se začali přejímat některé znaky kanji a hiragana už nebyla potřeba. Jelikož by znaky kanji japonštině moc nevyhovovali (oncvky, spojky..), tak se v některých případech začala do textu dávat i hiragana. Hiragana se požívá v těchto případech: Koncovky, partikule, některá slova, pokud je kanji znak složitý nebo pokud jste jej zapoměli. Cizinci u japonského písma začínají katakanou, ale je lepší po vzoru japonských škol začínat první s hiraganou.


Hiragana má 46 písmen. Hned ze začátku je si nutno uvědomit, že se jedná o slabičné písmo takže jedna slabika = jedno písmeno. Nebudu sem cpát takové ty věci jako pořadí tahů anebo výslovnost to už si dohledejte sami.
Rozhodně vám mohu doporučit učebnice na japonské písmo, které vydalo JCB což jsou knihy Obrázková hiragana, obrázková katakana a obrázkové kanji. Nejsem žádný kaligraf takže tady nechci někomu poplést hlavu když tomu skoro sám nerozumím. :D


ZÁKLADNÍ ŘADY HIRAGANY

Základní řady hiragany mají 46 písmen (slabik). Jedinou samotnou souhláskou je N. Samozřejmě je tu věc ohledně přepisu. Já budu používat anglický přepis japonštiny, ale napíšu článek o transpikci japonštiny.


A   I    U    E    O
あ   い    う    え    お


KA  KI   KU   KE   KO
か   き    く    け    こ


SA  SHI  SU   SE   SO
さ   し    す    せ    そ


TA  CHI  TSU  TE   TO
た   ち    つ    て    と


NA  NI   NU   NE   NO
な   に    ぬ    ね    の


HA  HI   FU   HE   HO
は   ひ    ふ    へ    ほ


MA  MI   MU   ME   MO
ま   み    む    め    も


YA       YU        YO
や        ゆ         よ


RA  RI   RU   RE   RO
ら   り    る    れ    ろ

WA                 WO     N
わ                  を      ん


Mohli jste si všimnout, že je tam několik nepravidelných čtení. Je to celkem jednoduché nesmíte místo SHI vyslovit SÍ. Nesmíte místo CHI vyslovit TI. Nesmíte místo FU vyslovit HU.

Některá písmena v abecedě chybí, je to tím, že je japonci začali považovat za zastaralé a z abecedy je vyloučili jsou to slabiky WI a WE ゑ. Zároveň si dejte pozor na slabiku WO zapisujeme jí sice jako "Wo" , ale vyslovujeme jako "O".


ZNĚLÉ ŘADY

Znělé řady změní slabiku neznělou na znělou. Aby jsme vytvořili znělou souhlásku přidáme dvě malé čárky nad určité písmeno.

K - G
S - Z
T - D
H - B - P

GA  GI   GU  GE   GO
が   ぎ    ぐ   げ    ご


ZA  JI   ZU   ZE  ZO
ざ   じ    ず    ぜ   ぞ


DA  JI   ZU   DE  DO
だ   じ    づ    で   ど

BA  BI   BU   BE  BO
ば   び    ぶ    べ   ぼ


PA  PI   PU   PE  PO
ぱ   ぴ    ぷ    ぺ   ぽ

Všiměte si, že je stále zachované nepravidelné čtení. U řady HA je možné jí přehlásovat i na PA přidáním malého kroužku.


SPŘEŽKY

Spojením některých slabk s malou slabikou YA, YU, YO uděláte spřežku. I spřežky lze dát do znělých a poloznělých tvarů.

KYA    KYU     KYO
きゃ     きゅ      きょ


GYA    GYU     GYO
ぎゃ     ぎゅ      ぎょ


SHA    SHU     SHO
しゃ     しゅ      しょ



JA     JU      JO
じゃ     じゅ      じょ



HYA    HYU     HYO
ひゃ     ひゅ      ひょ


BYA    BYU     BYO
びゃ     びゅ      びょ


PYA    PYU     PYO
ぴゃ     ぴゅ      ぴょ


MYA    MYU     MYO
みゃ     みゅ      みょ



NYA    NYU     NYO
にゃ     にゅ      にょ


RYA    RYU     RYO
りゃ     りゅ      りょ


CHA    CHU      CHO
ちゃ     ちゅ       ちょ



PRODLUŽOVÁNÍ SAMOHLÁSEK

Prodlužování samohlásek mi příjde na vysvětlování složité, tak jsem si vzal knihu a vypsal to zní. Jde hlavně o to připojit za určitou samohlásku další. No uvidíte.. :D

Slabiky končící samohláskou A nebo U se prodlužují připojením téže samohásky za příslušnou slabiku. Do češtiny jí přepisujeme dlouhým Á a Ú. Teď budu používat chvíy český přepis.

おかさん - Maminka (okásan)

べ - Večer (Júbe)


Slabiky končící na I se prodlužují připojením slabiky I. Při přepisu do češtiny se používají dvě i za sebou.

さい - Malý (čiisai)
え - Ne (iie)


Slabiky končící na E prodlužujeme buď připojením E (é) nebo I (EI). Není přesně jasné jestli se víc vyslovuje É nebo EI.


おねさん - Starší sestra (onésan)
が  - Film (eiga, éga)


Slaiky končící samohláskou O se prodlužují buď připojením O nebo U. Při přepisu do češtiny se vždy využívá dlouhé Ó.

かみ - Vlk (ókami)
おとさん - Tatínek (otósan)


U Sloves končícíh na OU a UU nejde o dlouhé slabiky, ale vyslovují se jako dvojhlásky (něco jako naše AU, EU, OU v tomtu případě pouze OU a UU)


う - Myslet (omou)
- stát



ZDVOJOVÁNÍ

Pokud chceme docílit zdvojení musíme před slabiku, kterou zdvojujeme přidat malé tsu っ. Následně slabiku vyslovíme zdvojeně hodně podobně jko v češtině, ale to si asi najdete.

と - Kitto - Známka
にちは - Konnichiwa - Dobrý den

U zdvojení slabik z řady NA napíšeme před slabiku ん.


INTERPUNKČÍ ZNAMÉNKA

TEČKA - Tečku napášeme malým kroužkem na konci věty

わたしはやまだです

ČÁRKA - Čárka má opačný sklon než v češtině


これは私のえんぴつですか君のえんぴつですか。


To bude vše k hiraganě, pokud máte otázky mlžete se zeptat v komentech. Pokud se chcete dozvědět víc o japonském písmu zamiřte na kurzy kaligrafie. Nebo knihy, které jsem vám dopotučil (viz. nahoře). Díky, že jste si článek přečetli.














































O japonském písmu

16. dubna 2015 v 23:13 | HM |  Japonština - Písmo
JAPONSKÉ PÍSMO



Japonské písmo využívá dvě slabičné abecedy (Hiraganu a Katakanu) a znakové písmo přejaté z číny (Kanji).
Systém japonského písma je jeden z nejtěžších na světě. Nejen že využívají tři tipy písma, dokonce je i kombinují.
První dvě slabičné abecedy jsou zjednodušené znaky kanji. Každá abeceda se využívá dle toho, co zapisujeme a kam to zapisujeme.

HIRAGANA:
- Koncovky
- Partikule (částice)
- Některá slova (Většinou ta, pro které je znak kanji příliš složitý, nebo pokud pro slovo znak kanji neexistuje)
- Pokud jste znak kanji zapoměli


KATAKANA
- Citoslovce
- Přejatá slova
- Jména (jak japonská tak i cizí)
- Zvýrazňování tetu (něco jako naše "tučně" nebo "kurzíva)

KANJI
- Numerativy
- Slovesa
- Podstatná jména
- Některá zájmena
- Čísovky
- Přídavná jména
- Příslovce
- Některé spojky
- Jména (někdy i cizího původu)


Pokud se chcete dozvědět víc o hidtorii japonského písma nechám to na vás. Tohle je naprostý základ, který vám stačí znát. Další věci kolem japonského písma už budou pouze dvě abecedy, a potom i kanji. Nechci v tomto článku všechno rozebírat, aby se to někomu nepopletlo. Zatím čau. :D

Kam dál