Květen 2015

Číslovky - Pokračování

26. května 2015 v 22:54 | Já |  Japonština - Gramatika
V této lekci se naučíme číslovky od 11 - 1000 000. Tedy tu samozřejmě neudelam seznam všech číslovek od 11 do 1000 000, ale predvedu jak správně takové číslovky vytvořit. V celku to je práce na jednu patnácti minutovou jízdu v autobuse, protože je to strašně jednoduché, pokud umite základní sinojaponské číslovky.

11 - 十一 (juu ichi)
12 - 十二 (juu ni)
13 - 十三 (juu san)
14 - 十四 (juu yon)
15 - 十五 (juu go)
16 - 十六 (juu roku)
17 - 十七 (juu nana\ shichi)
18 - 十八 (juu hachi)
19 - 十九 (juu kyuu\ ku)

Jistě jste si všimli, že pokud chceme vytvořit číslovku 11 - 19 slozime jí z čísla 10 a příslušného čísla (1 - 9)
To je super jednoduché, nemyslite?

20 - 二十 (ni juu)
30 - 三十 (san juu)
40 - 四十 (yon juu)
50 - 五十 (to juu)
60 - 六十 (roku juu)
70 - 七十 (nana\ shichi juu)
80 - 八十 (hachi juu)
90 - 九十 (ku\ kyuu juu)

Další super lehká věc když chcete tvořit číslovky 20 - 90) napíšete příslušné číslo (1 - 9) a číslo 10. Zde máte pár prikladu čísel jako třeba 23, 56 apod.

23 - 二十三 (ni juu san)
56 - ご十六 (go juu roku z)
79 - 七十九 (nana juu kyuu)
99 - 九十九 (kyuu juu kyuu)
43 - 四十三 (yon juu san)
81 - 八十一 (hachi juu ichi)

Se stovkami je to dost podobné, ale mění se znělost hyaku na byaku na to pozor bývá to velmi častá chyba.

100 - 百 (hyaku)
200 - 二百 (ni hyaku)
500 - 五百 (go hyaku)
600 - 六百 (roku hyaku)
800 - 八百 (hachi hyaku)
900 - 九百 (ku\ kyuu hyaku)
323 - 三百二十三 (san hyaku ni juu san)
666- 六百六十六 (roku hyaku roku juu roku)
729 - 七百七十九 (nana hyaku Jana juu roku)
205 - 二百五 (ni hyaku go)


U tisíce je to stejné takže se rovnou vrhneme na čísla.

2005 - 二千五 (ni sen go)
1234 - 千二百三十四 (sen ni hyaku san juu yon)
6543 - 六千五百十四三 (roku sen go hyaku juu yon san)
8932 - 八千九百三十二 (hachi sen kyuu hyaku san juu ni)

To je zatím vše k cislovkam. Vím že moc často na mém blogu nevycházejí články, ale teď se budu snažit je co nejčastěji vydávat už jenom těmito dvemi články za den. :)

Číslovky

26. května 2015 v 21:33 | Já |  Japonština - Gramatika
V japonštině rozlišujeme dva druhy číslovek: sinojaponské a japonské číslovky. Sinojaponské číslovky využíváme v počítání "jedna, dva, tři...." nebo pokud chceme provést matematickou operaci apod. Japonské číslovky využíváme při počítání lidí a věcí (3 lidé, 2 knihy apod.) k tomu aby jsme řekli "2 lidé" musíme využít tzv. numerativ k počítání lidí. Nic méně numerativy sem cpat teď nebudu, jelikož by vystačily na samotnou lekci.


SINOJAPONSKÉ ČÍSLOVKY

一 - Jedna (ichi)
二 - Dva (ni)
三 - Tři (San)
四 - Čtyři (shi, yon)
五 - Pět (go)
六 - Šest (roku)
七 - Sedm (shichi, nana)
八 - Osm (hachi)
九 - Devět (kyuu, ku)
十 - Deset (juu)
百 - Sto (hyaku)
千 - Tisíc (chi)
万 - Deset tisíc (man)


JAPONSKÉ ČÍSLOVKY*

一つ - Jedna (Hito - tsu)
二つ - Dva (Futa - tsu)
三つ - Tři (mit- tsu, mi - tsu)
四つ - Čtyři (yot - tsu, yo - tsu)
五つ - Pět (itsu - tsu)
六つ - Šest (mut - tsu, mu - tsu)
七つ - Sedm (nana - tsu)
八つ - Osm (yat - tsu, ya - tsu)
九つ - Devět (kokono - tsu)
十 - Deset (too)

* Japonské čtení číslovek je méně časté než čtení sinojaponské. Používá se pouze u číslovek od jedné do deseti, a to v případě, že počítá předměty, jejichž numerativ se pojí s japonskými číslovkami, případně pokud pro počítané předměty numerativ neexistuje, není běžně používán nebo jej mluvčí nezná. (Numerativu je hodně a ani sami japonci je nepouzivaji pravidelně). Japonské číslovky 1 až 9 přibírají koncovku つ, kterou některé gramatiky označují jako obecný japonský numerativ. Všechno okolo numerativu vám vysvětlím v lekci kdy budem probírat numerativy, což bude za dlouho.

Katakana

23. května 2015 v 17:44 | Já |  Katakana
KATAKANA



Katakana má stejný počet písmen jako hiragana. Jelikož preferji při studiu japonštiny začínat hiraganou rovnou sem dám seznam slabik, které tato abeceda má.


A   I    U    E    O
ア   イ    ウ    エ    オ



KA  KI   KU   KE   KO
カ   キ    ク    ケ    コ



SA  SHI  SU   SE   SO
サ   シ    ス    セ    ソ



TA  CHI  TSU  TE   TO
タ   チ    ツ    テ    ト



NA  NI   NU   NE   NO
ナ   ニ    ヌ    ネ    ノ


HA  HI   FU   HE   HO
ハ   ヒ    フ    ヘ    ホ


MA  MI   MU   ME   MO
マ   ミ    ム    メ    メ



YA       YU        YO
ヤ        ユ         ヨ


RA  RI   RU   RE   RO
ラ   リ    ル    レ    ロ


                
WA                 WO     N
ワ                  ヲ      ン



Saozřejmě i znělé a poloznělé řady mají v katakaně stejá pravidla jako v hiraganě, proto sem hned dávám seznam.



GA  GI   GU  GE   GO
ガ   ギ    グ   ゲ    ゴ


ZA  JI   ZU   ZE  ZO
ザ   ジ    ズ    ゼ   ゾ


DA  JI   ZU   DE  DO
ダ   ジ    ズ    デ   ド

BA  BI   BU   BE  BO
バ   ビ    ブ    ベ   ボ

PA  PI   PU   PE  PO
パ   ピ    プ    ペ   ポ


Samozřejmě i Katakana má své spřežky jako hiragana. Jejich pravidla jsou stejné jako v hiraganě takže pro lidi, kteří umí hiraganu není toto žádný problém.


KYA    KYU     KYO
キャ     キュ      キョ



GYA    GYU     GYO
ギャ     ギュ      ギョ


SHA    SHU     SHO
シャ     シュ      ショ


JA     JU      JO
ジャ     ジュ      ジョ


BYA    BYU     BYO
ビャ     ビュ      ビョ


PYA    PYU     PYO
ピャ     ピュ      ピョ


MYA    MYU     MYO
ミャ     ミュ      ミョ



NYA    NYU     NYO
ニャ     ニュ      ニョ


RYA    RYU     RYO
リャ     リュ      リョ

CHA    CHU     CHO
チャ     チュ      チョ


Příjde vám to jednoduché? Tak vás sklamu. Katakana má i své speciální spřežky, které jsou u přepisu cizích slov nezbytné. Nemají žádnou pravidelnost takže odhadnout jakou slabiku využít bývá velice složité.
Jsou to zejmna slabiky, keré v základní japonské abecedě nenajdete.


PRO VĚTŠÍ PŘEHLEDNOST JSEM SEZNAM ROZDĚLIL NA NĚKOLIK ČÁSTÍ

TS

TSA   TSI    TSE    TSO
ツァ    ツィ     ツェ     ツォ


T

TI 

ティ

TJ

TYU
チュ

D
DI

ディ


DJ

DYU

デュ


F

FA    FI     FE     FO
ファ    フィ     フェ     フォ


FJ

FYU

フュ  

Y

YE

イェ


W

WI    WE     WO

ウィ    ウェ      ウォ



V

VA    VI     VU     VE   VO

ヴァ    ヴィ     ヴ      ヴェ   ヴォ



VJ
VYU

ヴュ


KW

KWA   KWI    KWE    KWO

クァ    クィ     クェ     クォ


GW

GWA

グァ


SH

SHE

シェ


J

JE

ジェ


CH
CHE

チェ


Zdvojování písmen se zapisuje obdobně jao v hiraganě tj. pozžití malého ッ.

Prodlužování slabik je zde jednoduší jelikož za příslušnou slabiku stačí přidat vodorovnou čárku ve směru písma ー

アー - á
イー - Í
ウー - ú
エー - é
オー - ó


To je vše v přísštím článku týkající se písma začneme s tím nesmyslem zvaný kanji, který je v japonštině nejtěžší a většinu lidí od ní odradí.